Pojmy

Směnka, zástavní smlouva, atd.

Mezi nástroje zabezpečující zajištění pohledávky patří zejména: uznání závazku, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, směnka, zástavní smlouva, přistoupení třetí osoby (ručitele) atd. Naše společnost kombinuje tyto zajišťovací nástroje a efektivně je využívá.

Uznání závazku je standardní nástroj, který by měl být součástí každého zajištění pohledávky.
Směnka patří ke kvalitním nástrojům zajištění pohledávky, její existence výrazně zhodnocuje bonitu pohledávky.
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je jedním z nejlepších zajištění pohledávky, výrazně přispívá k rychlosti exekuce.
Zástavní smlouva, přistoupení třetí osoby a další nástroje, jsou opět prvky, které zvyšují šanci na úspěšné řešení pohledávky.
Naše společnost kombinuje tyto zajišťovací nástroje a efektivně je využívá.

UZNÁNÍ ZÁVAZKU

Uznání závazku je nejsnadnějším způsobem, jakým věřitel právně zajistí svou pohledávku. Uznání závazku může mít i rozhodující význam v případě, že věřitel počítá s právním vymáháním své pohledávky, ale má pochybnosti, jestli bude v příp. soudním řízení schopen prokázat, že jeho pohledávka skutečně vznikla (např. dojde ke ztrátě dodacích listů, dokládajících převzetí zboží).

Podstata uznání závazku spočívá v prohlášení dlužníka, kterým potvrzuje věřiteli, že svůj závazek uznává. Tím, že dlužník svůj závazek v předepsané právní formě uzná, zakládá se právní domněnka, že závazek v době uznání existoval. Od uznání začíná také běžet nová promlčecí doba dle § 407 obch. Zák. v délce čtyř let ode dne tohoto uznání.

Ve vztazích mezi podnikateli při podnikatelské činnosti pro uznání závazku platí § 323 obch. Zák. Dle tohoto ustanovení musí uznání závazku splňovat:

Uznání závazku musí být vždy písemné.
Uznání závazku musí být patrné, o jaký závazek se jedná. (např. zaplacení kupní ceny z kupní smlouvy),
Označení osoby věřitele a vyjádření vůle dlužníka, že závazek uznává.

Dle výkladu soudů také platí, že obdrží-li věřitel písemné prohlášení dlužníka, že dal příkaz k úhradě pohledávky bance, lze toto prohlášení považovat za písemné uznání závazku za předpokladu, že z obsahu tohoto prohlášení nebo z odkazu na fakturu, vyúčtování, upomínku apod. bude zřejmé, jaký určitý závazek se uznává.
Za uznání závazku je možné pokládat sdělení dlužníka o tom, že dává příkaz, aby vyúčtovaná částka byla zaplacena v určitý den, a ve sdělení zároveň uvede, že úhrada nemohla být provedena včas pro nedostatek finančních prostředků na běžném účtu.

Obchodní zákoník neukládá dlužníkovi povinnost uznat závazek, tj. pokud dlužník odmítne závazek uznat, nejedná se o porušení žádné právní povinnosti. Uznání závazku ze své podstaty umožňuje upravit obchodní vztah mezi věřitelem a dlužníkem tak, aby nedošlo k jeho podstatnému narušení. Uznání závazku může obsahovat také platební kalendář.

NOTÁŘSKÝ ZÁPIS SE SVOLENÍM K VYKONATELNOSTI

Specifickým druhem notářského zápisu je takový, který obsahuje souhlas dlužníka k přímé vykonatelnosti v zápise obsaženého jeho závazku. Takový zápis je exekučním titulem a věřitel se v případě nesplnění závazku nemusí obracet na soud s žalobou, ale rovnou s návrhem na výkon rozhodnutí nebo na provedení exekuce soudním exekutorem.

Jde o notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, a zároveň v ní svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

Dohoda obsahuje označení osoby povinné i oprávněné, skutečnosti, na nichž se pohledávka či jiný nárok zakládá (zaplacení kupní ceny, náhrada škody apod.), předmět plnění, dobu plnění a prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu. V dohodě mohou být uvedeny podmínky či vzájemné povinnosti oprávněného, na jejichž splnění je poskytnutí plnění vázáno.

Uznání závazku formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti poskytuje věřiteli vysokou právní jistotu a zároveň mu zaručuje velmi výhodné postavení při případném soudním vymáhání splatné pohledávky, která je takto zajištěna.

Uznání závazku formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti je vykonávacím titulem. Tj. věřitel nemusí absolvovat zdlouhavé soudní řízení, ale může rovnou přikročit "k výkonu rozhodnutí". Zvláště v dnešní době, kdy byl do českého právního řádu zařazen institut soukromých exekutorů umožňuje tato forma zajištění závazku, pokud není možné uzavřít přímo např. zástavní smlouvu nebo smlouvu o zajišťovacím převodu práva, relativně účinný způsob uhrazení pohledávky.

SMĚNKA

Směnka může sloužit i jako zajištění peněžitého závazku a je možno ji uplatnit poté, co povinnost na základě původního peněžitého závazku nebyla splněna. V praxi dnes asi pravděpodobně převažuje zajišťovací funkce směnky. Směnka, která plní funkci zajišťovací, je vlastně dalším peněžním závazkem, ale samotné vystavení směnky dlužníkem v případě, že dlužník nemá dostatečné finanční prostředky, okamžité uspokojení jeho věřiteli nepřinese.

Majitel takové zajišťovací směnky, představující určitou peněžitou pohledávku, buď takovou směnku vymáhá, nebo ji prodá a získá prodejem určité finanční prostředky. Tuto funkci plní směnka tehdy, kdy je vydána pro případ, že dlužník svoji povinnost z mimosměnečného vztahu (např. kupní smlouvy) řádně nesplní. Oba vztahy, tzn. mimosměnečný vztah a směnečný vztah, existují vedle sebe, mají samostatný a na sobě nezávislý režim.

K uplatnění směnky, na rozdíl od výše uvedeného případu, kdy směnka plní platební funkci, může dojít zpravidla tehdy, když se dlužník dostane do prodlení s plněním zajištěného mimosměnečného vztahu, a věřitel tak může směnku uplatnit k uhrazení své pohledávky.

Výhody a nevýhody směnek

Výhoda: směnku lze uplatnit samostatně bez jiného právního důvodu.
Nevýhoda: požadavky na formu a obsah směnek.

Výhodou směnek je zejména to, že jsou nesporným závazkem, což znamená, že kdo má v dispozici originální směnku a legitimuje se jako její oprávněný majitel, platí, že prokázal své právo na její zaplacení dostatečně; dlužník, který se hodlá své povinnosti směnku zaplatit bránit, pak musí své důvody obrany nejen tvrdit, ale i prokázat. Nevýhodou směnek je to, že musí být vystavena v zákonem předepsané formě se stanoveným obsahem a pokud některá z jejich podstatných náležitostí chybí, pak se jedná o směnku neplatnou (viz dále).

Směnka jako cenný papír s předepsaným obsahem a formou

Jedná se vlastně o bezpodmínečný slib osobě na směnce uvedené uhradit v určité době na určitém místě uvedenou finanční částku.
V případě, že výstavce bezpodmínečně slibuje osobě ve směnce uvedené, že ji zaplatí v určité době na určeném místě určitou finanční sumu, se jedná o směnku vlastní, tedy určitou formu dlužnického prohlášení.

V případě, že výstavce bezpodmínečně přikazuje třetí osobě, aby osobě ve směnce uvedené finanční sumu v určitém okamžiku a na určitém místě směnku uhradila, se jedná o směnku cizí (třetí osoba, která má směnku proplatit, může být např. banka, u které má výstavce směnky bankovní účet). Výstavce směnky cizí je vlastně dlužníkem majitele směnky a zároveň věřitelem např. u příslušného peněžního ústavu, kde má veden účet. Vydáním cizí směnky se tak vlastně platební vztah zjednoduší na placení mezi věřitelem výstavce, tzn. majitelem směnky, a dlužníkem výstavce, tj. příslušným peněžním ústavem.

Základní náležitosti směnky

Označení, že jde o směnku, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, jméno toho, kdo má platit, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky, podpis výstavce.

K tomu, aby byla směnka platná a umožnila tak jejímu majiteli uplatnění příslušných práv na uhrazení konkrétní finanční částky, musí obsahovat některé základní náležitosti:označení, že jde o směnku pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána

bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu
jméno toho, kdo má platit (směnečník)
údaj splatnosti
údaj místa, kde má být placeno
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent)
datum a místo vystavení směnky
podpis výstavce

Směnka vlastní neobsahuje údaj o tom, kdo má platit (je to vždy osoba výstavce), ostatní náležitosti směnky cizí a směnky vlastní jsou stejné. Pro platné vystavení směnky se nevyžaduje žádný speciální tiskopis ani úřední ověření podpisů. Směnka může být vystavena na listu jakéhokoli papíru nebo jiné hmoty. Může být napsána rukou, psacím strojem, nebo se může použít i předtištěných směnečných tiskopisů, které se doplní o předepsané údaje. Musí však vždy, až na některé drobné výjimky (např. v případě, kdy na směnce není uveden údaj o splatnosti, má se za to, že směnka je splatná při jejím předložení) obsahovat všechny výše zákonem stanovené podstatné náležitosti a podpisy osob podepsaných na směnce musejí být vždy vlastnoruční. Pokud by na směnce chyběla některá z výše uvedených podstatných náležitostí, potom by se jednalo s největší pravděpodobností o neplatnou směnku.

Základní práva a povinnosti majitele směnky

držba originálu směnky, eventuálně uložení směnky do banky
možnost nabídnout směnku k odkupu
možnost použít směnku k placení jiných závazků, k obchodování
předložení směnky přímému dlužníkovi k proplacení
pořízení protestu, kde je k výkonu některých práv ze směnky třeba
přijetí částečného plnění na směnku

Základní práva a povinnosti dlužníka směnky

Základní práva:

aby mu směnka byla fakticky v místě platebním předložena v originále (v případě, že mu není předložen originál, nemusí platit)
oproti úplnému zaplacení směnky požadovat vrácení originálu směnky

Základní povinnosti:

při předložení originálu směnky oprávněným majitelem směnku uhradit

Základní práva a povinnosti nepřímých dlužníků

(tj. např. směnečného dlužníka, avalisty, jehož ručení za směnečného dlužníka vzniká na základě písemného prohlášení - např. doložky "jako rukojmí" a podpisem na směnce)

Základní práva:

odmítnout placení směnky, která nebyla řádně předložena k placení přímému dlužníku (např. výstavci), popř. nebyla-li včas a řádně protestována

Základní povinnosti:

platit až v případě, kdy došlo k marnému předložení směnky k zaplacení přímému dlužníku

Placení směnek

Směnku splatnou v určitý konkrétní den nebo v určitý čas po datu vystavení musí majitel předložit k placení v den platební nebo v jeden ze dvou následujících pracovních dní, a to buď výstavci vlastní směnky nebo směnečníkovi u směnky cizí. Majitel směnky přitom není povinen přijmout placení před splatností a rovněž majitel směnky nemůže požadovat proplacení směnky před datem splatnosti.

Směnečný protest

Odepření přijetí nebo neplacení směnky musí být zajištěno veřejnou listinou, tzv. směnečným protestem, který musí být učiněn buď soudem nebo notářem nebo obecním úřadem. Ke směnečnému protestu jsou stanoveny určité lhůty (např. v případě protestu pro neplacení musí být protest učiněn v případě, že je směnka splatná v určitý den, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti) a v případě, že tyto lhůty nejsou dodrženy, jsou některé postihové nároky neuplatnitelné (např. vůči dalším osobám, které se na směnku podepsaly a které jsou směnečně zavázané - tzv. nepřímí dlužníci).

V případě, že je na směnkách doložka "bez útrat" nebo "bez protestu", odpadá taková povinnost zajišťovat směnečný protest pro zachování postihových práv, a proto doporučujeme na směnku vždy takovou doložku připojit a nechat ji podepsat výstavcem a eventuálně dalšími osobami.

Směnečný platební rozkaz

V případě, že směnka není v termínu proplacena, a předloží-li žalobce originál směnky, o jejíž pravosti není důvod pochybovat, a další listiny k uplatnění práva, např. protestní listiny, pokud na směnce není doložka "bez protestu" nebo "bez útrat", vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá.

V případě, že žalovaný uvede ve stanovené lhůtě 3 dnů námitky, které by po uplynutí této lhůty chtěl doplnit, soud takové dodatečně uplatněné námitky odmítne. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět nebo podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud jednání. Nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku, tzn., že je exekučním titulem, který lze vykonat jedním ze způsobů exekuce na peněžité plnění.

Věcně příslušnými soudy k projednání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu jsou krajské soudy, místně příslušnými soudy jsou obecné soudy žalovaného, tzn. soudy, v jejichž obvodu má žalovaný bydliště nebo sídlo. Vedle tohoto obecného soudu žalovaného je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo směnky.

Doporučení

Za účelem uplatnění práv ze směnek doporučujeme zachovávat všechna výše uvedená pravidla, zejména co se týče formálních náležitostí směnek (v případě některých chybějících údajů se může jednat o neplatnou směnku) a dodržování výše uvedených lhůt (zejména k předložení směnek k placení, k provedení směnečného protestu a k podání odůvodněných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu).

Pro majitele směnky doporučujeme na směnku umístit doložky "bez útrat" nebo "bez protestu", které odstraňují nutnost učinit směnečný protest. Dále doporučujeme dobře zvážit všechny souvislosti s vlastním podpisem na směnce, neboť obecně platí, že osoby, které se na směnku podepíšou, se stávají dlužníky ze směnky, a majitel směnky pak po nich může požadovat uhrazení směnečných částek.

ZÁSTAVNÍ PRÁVO, ZÁSTAVNÍ SMLOUVA

Zástavní právo dává věřiteli při poměrně nízkých výdajích vysokou míru jistoty, že jeho pohledávka bude uspokojena náhradním způsobem. Tím, že dlužník věřiteli "odevzdává" do zástavy určitou konkrétní věc, je nucen více než při jiných způsobech zajištění závazku, tento svůj závazek plnit. Věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zástavním a také zadržovacím právem, má i výhodnější postavení v případě konkursního řízení, je tzv. odděleným věřitelem, který má při zpeněžování konkursní podstaty právo na to, aby jeho pohledávka byla plně uspokojena z výtěžku prodeje zastavené věci.

Obecně je zástavní právo upraveno v občanském zákoníku v § 15la až 151g.

Zástavním právem lze zajistit pohledávku věřitele, která v době vzniku zástavního práva již existuje, nebo který vznikne v budoucnu nebo jehož vznik je závislý na splnění podmínky (např. nároky z ještě neexistujících smluvních pokut, úroků z prodlení nebo z odpovědnosti za vady). Dlužník a zástavce nemusí být vždy osoby totožné. Zástavu může poskytnout i osoba třetí, která se tak stává součástí vztahu mezi dlužníkem a věřitelem.

Zástavní právo platí i vůči třetím osobám. To znamená, že zástavní právo umožňuje, aby zástavní věřitel uspokojil svoji pohledávku ze zástavy vůči každé třetí osobě, např. i vůči nabyvateli zastavené věci. Tato třetí osoba však při uzavření převodní smlouvy (kupní, směnné, darovací atd.) o tom, že na věci vázne zástavní právo, věděla nebo vědět musela.

Existence zástavního práva je tzv. "akcesorickým závazkem" tj. jeho existence je podmíněna existencí nebo alespoň předpokládanou existence budoucího dluhu. Zanikne-li zajištěná pohledávka, zanikne i zástavní právo.

Zástavou může být kterákoli věc movitá i nemovitá, včetně spoluvlastnického podílu, cenných papírů či pohledávky. Vždy však musí jít o věc přesně určenou a samostatnou. Jako zástavu nelze kupříkladu použít "veškerý majetek dlužníka". Kromě toho musí jít i o věc zcizitelnou. To znamená, že ji lze zpeněžit nebo převést na jinou osobu. Jako zástava může být poskytnuta pouze věc, k níž má zástavce vlastnické právo.

Zástavní smlouva

Zástavní smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je absolutně neplatná (§ 40 Obč. zák.).

Smlouva o zřízení zástavního práva musí obsahovat:

určení předmětu zástavy,
určení pohledávky, jejíž splnění zástava zajišťuje. Avšak samotné sjednání zástavní smlouvy nepostačuje k tomu, aby zástavní právo vzniklo. K tomu je třeba ještě další právní skutečnost:
je-li předmětem zástavy movitá věc, její odevzdání zástavnímu věřiteli nebo vyznačení zástavního práva v listině,
je-li předmětem zástavy nemovitost, vklad zástavního práva do katastru nemovitostí.

Zvláštním případem smlouvy, na jejímž základě vzniká zástavní právo, je soudem schválená dohoda mezi dědici podle § 151b odst. 1 Obč. zák. Zástavní právo může vzniknout také ze zákona. Jako příklady lze uvést zákonné právo skladovatele k zajištění svých nároků ze smlouvy o skladování (§ 535 obch. Zák.) či zástavní právo k zásilce, které má dopravce k zajištění svých nároků vyplývajících ze smlouvy o přepravě věci (§ 628 obch. Zák.).

PŘISTOUPENÍ K DLUHU

Přistoupení k dluhu je závazek třetí osoby, která se zaváže věřiteli, že za dlužníka splní jeho peněžitý dluh. Tato osoba nevstupuje do závazku místo původního dlužníka, ale stává se dalším dlužníkem vedle původního. Dluh musí v době uzavření smlouvy o přistoupení k dluhu existovat. Nelze přistoupit k dluhu, který má vzniknout v budoucnu.
Smlouva o přistoupení k dluhu musí mít písemnou formu. Smlouva by měla obsahovat jasné prohlášení osoby přistupující k dluhu, že bude plnit za dlužníka.

Souhlas původního dlužníka se v případě přistoupení k dluhu nevyžaduje. Jeho závazek nezaniká, ale trvá dál s tím, že vedle původního závazku existuje nový závazek třetí osoby, která dluh převzala.zde zadejte text